Broumov se stane evropským městem kultury, věří náměstkyně Martina Berdychová

© Archiv Martiny Berdychové

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Královéhradeckém kraji

Královéhradecký kraj pracuje na strategii pro kulturu a památkovou péči a plánuje, jak dané odvětví do budoucna rozvíjet. Podle náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Martiny Berdychové (Východočeši) je kulturní oblast velkým hybatelem rozvoje regionu, na kterou se však zatím nekladl tak velký důraz.

Martina Berdychová (Východočeši) je komunální političkou a v současné době náměstkyní hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast sociálních věcí, cestovního ruchu a kultury.

Královéhradecký kraj nyní klade velký důraz na rozvoj kultury a cestovního ruchu, pracuje na samostatné strategii pro kulturu a památkovou péči. Co ho k tomu vedlo?

Královéhradecký kraj je velmi bohatý na historii, památky a také na živou kulturu. Kraj má sice zpracováno hodně strategických materiálů, ale kultura v nich byla vždy obsažena pouze okrajově nebo byla vnímaná spíše v rámci cestovního ruchu a neměla ve strategiích dostatečný prostor. Proto jsme začali tuto strategii zpracovávat. Samostatná strategie pro kulturu a památkovou péči by měla sloužit k tomu, aby si kraj vytyčil, kam se chce v této oblasti posunout.

Rozhodli jsme se do tvorby strategie zapojit i veřejnost a národní úroveň, například ministerstva. Mluvili jsme s řediteli různých příspěvkových organizací, divadel, muzeí, galerií nebo například s majiteli památkových subjektů. Oslovili jsme také města a obce. Mám velkou radost ze zapojení všech aktérů i veřejnosti, která se zapojila do všech debat a setkání a dá se říct, že proto je strategie vlastně živým dokumentem. Naštěstí nám ani covidová situace práci na strategii nepřekazila, protože jsme se setkávali prostřednictvím videokonferencí. Osobní kontakt nám sice chybí, ale i tak se posouváme dál. Na jaře příštího roku bychom měli mít konkrétnější návrhy a budeme moci strategii předložit ke schválení.

Podcast: Broumov se stane evropským městem kultury, věří náměstkyně Berdychová

Královéhradecký kraj v současnosti pracuje na strategii pro kulturu a památkovou péči a plánuje, jak odvětví do budoucna rozvíjet. Podle náměstkyně Martiny Berdychové je kulturní oblast velkým hybatelem rozvoje regionu, zatím se však na ni nekladl tak velký důraz.

Jak konkrétně chce kraj rozvoj kultury podpořit?

Měli bychom zmapovat stav, v jakém se zdejší kultura nachází. A to se netýká jen organizací, na které má kraj přímý vliv, tedy příspěvkových organizací nebo organizací založených krajem. Potřebujeme mít také přehled o tom, co se děje například v malých městech a obcích, a získat od nich zpětnou vazbu, abychom mohli nastavit vhodné mechanismy podpory, ať už finanční nebo koordinační.

Strategie mapuje nejen nemovitou kulturu jako takovou, památky a paměťové instituce, ale také živou kulturu. Zjišťujeme, jací aktéři jsou do kultury v kraji zapojení a jaké jsou jejich potřeby. Kromě toho aktéry navzájem spojujeme. Jinými slovy poznáváme jejich potřeby a dozvídáme se, co by pro ně kraj jako instituce mohl udělat. Docházíme k závěru, že je to právě síťování, propojování jednotlivých aktérů navzájem a sdílení dobré praxe. Na různých místech kraje totiž vznikají úžasné nápady, ale vzájemně o sobě nevědí, takže se je snažíme propojit. Mnozí aktéři také řeší podobné problémy a podobné překážky a s tímto jim pomáháme. Vznikl například společný adventní kalendář hradeckých kulturních institucí, které v něm mají své „okénko“. Takže spolupráce už má výsledky, a to ještě nejsme ani na konci strategie.

Pandemie tvrdě zasáhla kulturu. Je čas na její záchranu, vyzývají europoslanci

Koronavirová pandemie ochromila kulturní a kreativní průmysl. Evropské státy se pochopitelně soustředily nejprve především na ochranu veřejného zdraví. Europoslanci ale upozorňují, že by se nemělo zapomenout na kulturu a chtějí ji podpořit z unijních fondů.

Můžete ještě více přiblížit plány a vize kraje v oblasti kultury?

Vnímáme, že kulturní oblast je velkým hybatelem rozvoje regionu. Možná se na to dříve nekladl tak velký důraz, ale kultura hraje v lidském životě významnou roli. Covidová situace nám paradoxně ukázala, že nám kultura hodně chybí a že ji nutně potřebujeme. Naší vizí je jednak vědět, co se v kraji v kultuře děje, a také zjistit, jakým aktérům v odvětví bychom mohli pomoci a jak.

Měli bychom pojmenovat problémy, které je potřeba řešit. Vidíme rozdíl třeba v tom, jak se liší investice do kultury v jednotlivých místech v kraji. Například v místech, kde kraj zřizuje nějakou organizaci, sídlí zde krajská muzea a galerie, se investuje násobně více, ale dané město už na provoz takových zařízení nepřispívá. Naopak zde máme i menší města, ve kterých kraj svou organizaci nemá a podpora z kraje je v tom místě minimální. V rámci tvorby zmíněné strategie jsme zjistili, že minimální podpora jde i ze strany ministerstva kultury, které primárně podporuje své příspěvkové organizace. Takže organizace zřizované krajem jsou na tom o něco hůře a ještě komplikovanější to mají organizace a instituce zřizovatelů s menší ekonomickou silou. Naším úkolem a vizí je tedy udělat v oblasti kultury pořádek a nastavit pravidla, abychom kulturu v kraji podporovali rovnoměrněji. Samozřejmě máme v kraji i socioekonomicky znevýhodněné oblasti, a právě v nich může kultura sehrát velmi významnou roli. Proto je potřeba do těchto míst cílit podporu více.

Jak v těchto aktivitách regionu pomáhají evropské dotace?

Evropské dotace pro kulturu jsme v současném období využili hlavně z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Očekáváme podobné výzvy pro paměťové instituce i v nadcházejícím programovém období. Chybělo nastavení podpory pro kulturní a kreativní průmysly, kterým se v poslední době věnujeme. Je to i nová problematika na odboru kultury a nově i cestovního ruchu. Kultura a kreativní průmysly jsou oblastí, na kterou bychom měli cílit. To nicméně vychází i ze zmiňované strategie pro kulturu. Podpora kulturních a kreativních průmyslů má velmi synergický efekt a skutečně pomůže rozhýbat místa v kraji, která čelí různým problémům.

Uvidíme, co přinese příští programovací období. Trochu si od něj slibujeme, že bude na odvětví kulturních a kreativních průmyslů více zaměřené. Evropská komise se totiž vyjádřila, že finanční prostředky chce navýšit i v této oblasti.

Evropské fondy udržují „ve formě“ královehradecké zámky a pevnosti

Pro cestovní ruch v Královehradeckém kraji jsou zcela zásadní hrady, zámky a podobné památky. Jejich zachování však představuje nákladnou záležitost, a bez evropských fondů by to často nebylo možné. Čerpání dotací ale má své nevýhody. 

Jakým způsobem se tedy kraj připravuje na příští dotační období?

Čekáme, jak budou nastaveny podmínky a zaměření programů a kdo bude garantem oblasti kulturních a kreativních průmyslů. IROP, který již využíváme, se bude opět soustřeďovat především na národní kulturní památky, v tuto chvíli však zatím ještě neznáme výši alokace. Dluh na památkách je hodně velký, budeme se tedy snažit využít maximální množství prostředků. Doufáme, že se nám například podaří, aby se stal komplex broumovských kostelů národní kulturní památkou. Jedná se o unikátní

oblast a věřím, že se Broumov stane v roce 2028 evropským městem kultury. Pokud se navíc podaří broumovské kostely prohlásit za národní kulturní památku, budou mít větší šanci získat prostředky na vlastní obnovu. Hodně využíváme i evropskou přeshraniční spolupráci a podporu pro cestovní ruch, v čemž chceme pokračovat. Zaměříme se na řešení udržitelného cestovního ruchu. Kraj se totiž potýká s tím, že některé z památek či atraktivních míst jsou velmi přetížené turisty, což jim na druhou stranu i ubližuje. Potřebujeme tedy turisty v Královéhradeckém kraji více rozprostřít. Nemáme jen Kuks a Sněžku, je zde spousta dalších krásných míst.

V novém období chceme určitě čerpat podporu na projekty, u kterých jsme zahájili přípravu. Příprava investičních projektů je velmi dlouhá. S některými projekty v oblasti kultury už jsme tedy začali. Je to například řemeslná loď v Josefově, projekt, který propojuje edukaci a prezentaci kulturního dědictví. Měl by zde vzniknout unikátní areál, který bude předávat dál technologii historických, v některých případech už polozapomenutých řemesel. Na výuku těchto řemesel, jako je například bednář či sekerník, se zaměří i místní střední škola. Škola si to už vyzkoušela, postavila třeba repliku větrného mlýna a chtěla by své zaměření na památkovou péči více rozvinout. Vedle toho Muzeum východních Čech v Hradci Králové mapuje všechny mistry tradičního řemesla. Do budoucna potřebujeme zajistit jejich následovníky, aby se tato řemesla a mnohdy velmi jedinečné technologie předávaly dalším generacím, jinak nebudeme schopni zachraňovat památky.

Kultura i cestovní ruch jsou oblasti, na které značně dolehly dopady koronavirové pandemie a s ní spojených opatření. Jak se situace dotkla těchto oblastí v kraji?

Máme přehled o organizacích, které zřizujeme. Ty si s tou situací nějakým způsobem po finanční stránce poradily, mají podporu Královéhradeckého kraje jako zřizovatele, který jim pomůže. U nich ty propady tedy nebyly zatím tak velké.

Chybí nám ale především divák a návštěvník, proto jsme například přišli s iniciativou Pootevřeno, která reagovala na koronavirovou situaci a utlumení společenského a kulturního života. Byla to iniciativa, která v době uzavření pomohla institucím pootevřít pomyslné dveře a umožnila návštěvníkům nahlédnout dovnitř. Divadla, galerie a muzea připravovaly různé virtuální prohlídky a rozmanitý program v on‑line prostoru, v jehož rámci se jednotlivé instituce představovaly. Návštěvníkům to přineslo nové zážitky a patrně takto zavítali do míst, do kterých by se jinak za běžné situace nepodívali.

Dopady budou ale dlouhodobější a teprve se budou postupně ukazovat. Pravděpodobně na tom nebudou až tak špatně organizace zřizované krajem, ale budou to spíš jejich subdodavatelé a v divadlech například herci na volné noze. Takže uvidíme, jestli budeme nastavovat nějakou podporu, chceme ale určitě zachovat podporu živé kultuře. I podpora nejmenších festivalů má smysl, protože nám pomůže zaměstnat i osoby z oblasti kultury, které jsou samostatně výdělečně činné a jsou na těchto akcích závislé. A tyto zatím přesně zmapované nemáme.

Pandemie otevřela nedořešenou otázku podpory kreativního průmyslu, pomoci může fond obnovy

Zhoršení epidemiologické situace a s ním spojené restrikce opět utlumily činnost kultury a kreativního průmyslu. Zároveň však pandemie připomněla, jak důležitá je jejich podpora, na kterou se zatím umělci a kreativci příliš spolehnout nemohou.

V souvislosti s ekonomickými dopady pandemie přijdou české kraje, města a obce o část svých rozpočtů. Jak na to kraj hodlá reagovat, nebude muset kvůli tomu slevit ze svých ambicí v rozvoji kultury a cestovního ruchu?

My dnes vlastně stále nevíme, co nás v rozpočtu na rok 2021 čeká. Zatím pracujeme s predikcemi a s tím, že určitě nastane propad příjmů ze státního rozpočtu. Proto musíme zvážit, v jaké míře a do jakých oblastí budeme dotační politiku cílit. Královéhradecký kraj však nekrátí svým příspěvkovým organizacím příspěvky na provoz, protože je přesvědčený, že je musí zachovat a podpořit. Zvažujeme spíše, jak budeme financovat projektovou přípravu hlavně velkých investičních akcí. Na to si budeme muset prostředky pravděpodobně půjčit. Totiž ten, kdo nebude mít připravené projekty, těžko získá evropskou podporu, takže budeme muset jít do rizika a nezaspat.

V kultuře máme rozpočet dobrý a hledáme, kde by se dalo uspořit. Snažíme se k tomu přistupovat racionálně, neděláme ale žádné škrty u příspěvkových organizací, spíše se s tím snažíme poprat sami jako zřizovatel. To pro nás bude ale pravděpodobně znamenat, že si budeme muset půjčit, protože nevíme, co pro nás státní rozpočet udělá nebo neudělá. Žádná koruna a žádné euro pro kulturu se nesmí ztratit, takže určitě budeme hledat jakékoliv možnosti, jak kulturní instituce podpořit. Navíc je jisté, že se dopady koronaviru v ekonomice teprve projeví a ukáže se, co budeme a nebudeme moci organizovat.

Vláda chce poslat peníze z nástroje REACT-EU na kabiny pro sportovce. Hejtmani se bouří

Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Kalendář