Článek
Připravena je také interaktivní expozice určená pro děti a jejich doprovod s názvem Bylo, nebylo… Všechny výstavy budou v Domě umění k vidění od 21. června do 4. září. ČTK to dnes řekla mluvčí galerie Jana Malášek Šrubařová.
„Instalační koncept retrospektivní výstavy multimediální umělkyně Adély Matasové s názvem Mezičas byl vytvořen na míru architektonickému prostředí ostravského Domu umění. Výstava prezentuje více než dvacet autorčiných děl, která vznikla v období od 70. let 20. století až do současnosti a byla inspirována přírodními, matematickými a společenskými fenomény,“ uvedla mluvčí.
Autorka se zabývá uměleckým tvaroslovím prostorových instalací, pohybem v kinetických objektech a videích, ale i časovostí, jež je zastoupena především ve fotodokumentacích uskutečněných performancí.
„Výstava Čarodějná laboratoř Antonína Procházky zase prezentuje více než čtyřicet Procházkových maleb a grafik ze sbírky GVUO. Jejich nákup byl iniciován malířovým pobytem v Ostravě v letech 1910 až 1921. Procházka tehdy v důsledku neutěšené finanční situace přijal jako kandidát profesury místo suplujícího učitele krasopisu, geometrie i kreslení a asistenta na Zemské vyšší reálce v Moravské Ostravě,“ doplnila.
O ostravském pobytu českého českého malíře, grafika a ilustrátora se zachovalo jen málo dokumentů, část informací pochází z korespondence. Procházkův povzdech nad životem v Ostravě je známý z dopisu Emilu Fillovi z roku 1921: „Ostrava je daleko v Orientě.“ napsal tehdy. „Mezi vystavenými díly je například obraz Ovoce a džbán z roku 1907, který je považován za jednu z prvních maleb na pomezí kubismu na českém území. K nejznámějším kubistickým obrazům, které vznikly za jeho pobytu v Ostravě, jenž autor ve svých dopisech přátelům do Prahy označoval za nešťastný, patří Koncert a Hlava (Čtenář),“ uvedla kurátorka výstavy Renata Skřebská.
Výstava Bylo, nebylo…, která je určena dětem a jejich doprovodu, představuje výběr jedenácti uměleckých děl ze sbírek galerie z oblasti kresby, malby, grafiky, fotografie a prostorové tvorby. Ty se staly inspirací ke stejnému počtu tvůrčích tipů pro děti, jež připravily lektorky GVUO Jana Sedláková a Hedvika Dalecká. Průvodcem tvůrčími typy i výstavou je lachtan Serafín, který je symbolem lektorského centra galerie. Součástí výstavy jsou tvůrčí zóny, v nichž si děti i dospělí mohou hrát se semínky, kreslit pastelem, mačkat papír, skládat kompozice z kostek cukru, obkreslovat stíny, poslouchat hudbu i skládat objekty z ruliček toaletního papíru.
