Každý druhý pacient s migrénou si s nemocí neví rady. Často necítí podporu

Téměř tři čtvrtiny dotázaných pacientů s migrénou (74 procent) se ve své nemoci cítí samo. Dostatečnou podporu zaměstnavatele necítí více než polovina (57 procent) z nich, podobné je to i s podporou ze strany rodiny - téměř každý druhý dotázaný (47 procent) ji cítil jen u části rodiny či u nikoho. V průzkumu se pacientská organizace Migréna-Help dotazovala 155 pacientů s migrénou.

Respondenti také často nebyli spokojeni s přístupem lékařů. Téměř polovina (47 procent) se nesetkala s dostatečnou podporou od svého neurologa, dvě třetiny (66 procent) od praktického lékaře. Jen každý třináctý se při seznámení se svou diagnózou dozvěděl od lékaře o své nemoci vše potřebné.

Každý druhý (52 procent) uvedl, že si se svou nemocí neví rady. Nemoc jim například zabraňuje plánovat či zhoršuje soustředění.

Téměř čtyřicet procent (38,9 procent) dotazovaných postihuje pět až deset záchvatů měsíčně, až patnáct záchvatů postihuje měsíčně každého desátého (9,7 procent) dotázaného. Více než 16 záchvatů měsíčně zažijí necelá tři procenta (2,8 procent).

„Pokud si je pacient vědom vyvolávajícího momentu, tak lze záchvatu občas předejít. Takových pacientů je přibližně polovina,“ uvedla přednostka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková.

Migréna Chronické onemocnění, které je charakteristické silnými bolestmi hlavy, které doprovázejí další příznaky, jako je světloplachost, zvracení nebo nevolnost.

V Česku trpí migrénou přibližně každý desátý člověk, třikrát až pětkrát častěji postihuje onemocnění ženy. Nejde však o „běžné“ bolení hlavy, ale o chronické neurologické onemocnění, kdy bolest doprovází nevolnost, porucha vidění nebo citlivost na světlo a zvuky. Záchvat migrény může trvat čtyři hodiny, ale také až tři dny. Po odeznění samotné migrény má navíc ještě šedesát procent pacientů postmigrenální příznaky.

Téměř polovina (40 procent) pacientů nemá diagnózu potvrzenou lékařem a od bolesti si tak ulevují běžnými prášky proti bolesti. Kombinace a zvyšující se dávky analgetik znamenají velkou zátěž pro organismus, je ale také možné si na ně postupně vytvořit rezistenci.

Proto by tito pacienti měli navštívit neurologa. Ten jim předepíše léky přímo určené na migrénu, které nejsou návykové jako analgetika. Pacienti také mohou zvolit léčbu preventivní.