Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Je zvyšování DPH dobrý nápad? Kde jinde se dají najít peníze do rozpočtu? Ptali jsme se ekonomů

Zvýšení daně z přidané hodnoty nejvíce dopadá na nízkopříjmové skupiny. Foto: Adobe Stock
Zvýšení daně z přidané hodnoty nejvíce dopadá na nízkopříjmové skupiny. Foto: Adobe Stock

Státní rozpočet zaznamenal v prvním čtvrtletí letošního roku rekordní deficit 166,2 miliardy korun. Vláda tak hledá cesty, jak finanční kondici státu zlepšit. V posledních dnech se nejvíce mluví o úpravách daně z přidané hodnoty. Koaliční TOP 09 a STAN navrhly zvýšení základní sazby daně z 21 na 23 procent. Ministerstvo financí pak přišlo s návrhem na snížení počtu sazeb na dvě, což by v konci do státního rozpočtu mělo přinést 24 miliard korun. Ekonomů jsme se zeptali, jestli je zvyšování DPH dobrý nápad a kde jinde by se vláda mohla ohlížet po kýžených miliardách.

  1. Je podle vás zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent vhodným krokem ke stabilizaci státního rozpočtu?
  2. Jak jinak by podle vás vláda mohla upravit daňový systém, aby zlepšila stav veřejných financí?
  3. Jak hodnotíte návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na nahrazení tří sazeb DPH (10, 15, 21 procent) dvěma (14 a 21 procent) a přesuny služeb a zboží napříč těmito sazbami?

Odpovídají:

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru předsedy vlády

Libor Dušek, vedoucí Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management

Michal Jelínek, daňový expert a poradce

Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland


1. Je podle vás zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent vhodným krokem ke stabilizaci státního rozpočtu?

Helena Horská,
hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru předsedy vlády

Ne nutně. Problém nejen DPH, ale i celého českého daňového systému není ani tak ve výši daňové sazby, ale v základu daně. Konkrétně u DPH jde o často nesystémové, prolobbované zařazení konkrétních položek do tří daňových pásem. Nejde jen o velmi známé rozřazení piva do dvou různých daňových sazeb – čepované a konzumované na místě či lahvové, čepované s sebou –, ale též třeba o řezané květiny v nejnižší sazbě původně určené pro sociálně velmi citlivé položky.

Podle mého názoru by bylo výrazně efektivnější řešení znovu a řádně na základě kvalitní socioekonomické analýzy a dat vytipovat sociálně citlivé položky, ty zařadit do snížené sazby DPH a ostatní přiřadit k základní výši či je v ní ponechat. Vzhledem k tomu, že by velmi pravděpodobným výsledkem bylo výrazné rozšíření položek zatížených základní sazbou, bylo by možné nastavit obě sazby naopak níže – sníženou i pod hranici deseti procent.


Libor Dušek,
vedoucí Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Je to nevhodný krok, který by na makroekonomické úrovni okamžitě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Veřejné finance

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější